Úrok z prodlení

Úrok z prodlení (§517 ObčZ, §369 ObchZ), podobně jako smluvní pokuta, má pouze donucovací funkci, nutí dlužníka k včasné úhradě, nezajistí však už nedobrovolné uhrazení pohledávky dlužníkem. Úrok z prodlení je důsledkem prodlení dlužníka s plněním peněžitého závazku (nevzniká při prodlení s plněním nepeněžitého závazku).

Úrok z prodlení lze uplatnit i bez smluvního sjednání. V tomto případě úrok z prodlení odpovídá výši repo sazby zvýšené o 7%. Při smluvním sjednání úroku z prodlení, by měl mít dodavatel na paměti, že úrok není sankce, nýbrž cenou peněz, hrazenou odběratelem. V případě, že úrok přesáhne přiměřenou míru, je zpravidla soudně nevymahatelný. Úrok z prodlení nemůže soud snížit (na rozdíl od smluvní pokuty), lze jej jen zrušit.

Nelze aplikovat úroky z úroků, úrok z smluvní pokuty použít lze. Smluvní pokuta je samostatným nárokem, úrok z prodlení je součástí závazku. Dodavatel často uplatňuje úrok z prodlení či smluvní pokutu až při ukončení spolupráce s odběratelem, např. z důvodu jeho špatné platební morálky. Tento dodatečný finanční zdroj pak bývá považován za kompenzaci nákladů spojených s vymáháním pohledávky.

Zajištění je doporučováno kombinovat s kontrolou platební morálky odběratelů.